Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ekonomické sankce jako náhrada války v jaderném věku
Daňhel, Ondřej ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Práce se zabývá problematikou ekonomických sankcí jako jednou z možností nahrazení konvenční války mezi státy, které si navzájem hrozní ujištěným zničením. Práce tuto problematiku zkoumá na případu dění na ostrově Kuba během studené války a soupeření mezi Spojenými státy, Sovětským svazem a Kubou. Pro potřeby práce jsou v empirické části nashromážděna data relevantní pro tento případ. Metodou zakotvené teorie je poté stanoveno, že pro potvrzení hlavní výzkumné otázky je nutné, aby v datech byly nalezeny tři události, které musí jít chronologicky za sebou, aby daný vztah platil. První z těchto událostí je konvenční válka, mezi Spojenými státy a Kubou. Této události musí pro potvrzení následovat druhá událost, ukončení těchto hostilních aktivit ze strany Spojených států z důvodu ne jiného než hrozby jaderné války. Nakonec po této druhé události musí následovat událost třetí neboli použití ekonomických sankcí, coby nového válečného nástroje. Práce dochází k závěru, že tyto tři podmínky se za sebou chronologicky v datech vyskytují, tudíž je v této práci dokázáno, že v tomto vybraném případě přistoupily Spojené státy k ekonomickým sankcím, coby náhradě konvenční války se státem, se kterým pro společné vztahy chtěly za normálních okolností vést válku konvenční.
Vliv mezinárodních sankcí na vývoj jaderného programu KLDR a Íránu
Bejbl, Daniel ; Bříza, Vlastislav (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Bakalářská práce pojednává o účinnosti mezinárodních sankcí - ekonomických i jiných - které byly uvaleny vůči režimům v Íránu a KLDR jakožto prostředek k vytvoření nátlaku vůči těmto státům, aby zanechaly svých snah o vyvinutí vlastní jaderné zbraně. Zprvu se zabývá ukotvením institutu mezinárodních sankcí v mezinárodním právu a dále zkoumá zmíněné jednotlivé případy jejich použití. Dále je část práce věnována i Iránské jaderné dohodě, jakožto důležitému mezinárodnímu prostředku, který komplexně upravuje způsob kontroly íránského jaderného programu i povahu a podmínky zrušení uvalených sankcí. Závěrem je v práci posouzena i účinnost uvalených sankcí na základě posouzení obou případů, co do splnění cílů, kvůli kterým byly uvaleny a věnuje se i zkoumání důvodů proč byly v případě Íránu sankce účinné, kdežto v případě KLDR nikoliv.
Ekonomické sankce jako nástroj zahraniční politiky Spojených států amerických vůči Kubě v 60. letech
Kleiberová, Kamila ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá strukturou a účinností ekonomických sankcí na poli mezinárodní politiky. V první teoretické části se ukazuje, že velkým problémem, proč jsou sankce neúčinné je role třetí strany. To znamená, že sankcionovanému státu pomůže další stát, který vyrovná jejich ekonomické ztráty. Tato teorie je demonstrována na případové studii ekonomických sankcí uvalených na Kubu Spojenými státy po roce 1959. Roli třetí strany zde zastalo tehdejší SSSR, které pomohlo Kubě nepodlehnout nárokům Spojených států.
Vyhodnocení účinnosti ekonomických sankcí: Případy Íránu a Severní Koreje
Hába, Tomáš ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Plášek, David (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá rozdílnou úspěšnost Severní Koreji a Íránu v získání jaderných zbraní. Oba státy se v jeden čas pokoušely vyvinout jaderné zbraně a to z důvodů vnitropolitických i zahraničněpolitických a bezpečnostních. Avšak zatímco Severní Korea provedla úspěšný jaderný test již v roce 2006, Írán byl naopak v roce 2015 nucen podepsat dohodu, jež jeho jaderný program významně omezovala. Tato diplomová dokazuje, že za rozdílnými výsledky stojí více přispívajících faktorů. Konkrétně ukazuje, že zatímco motivace k získání jaderných zbraní měly obě země podobné, jejich ekonomické/vojenské prostředky a také reakce ostatních států se významně lišily. Schopnost Severní Koreje vojensky odstrašit potenciální útok Spojených Států společně s diplomatickou podporou, jež režimu poskytovala Čína a Jižní Korea a dále brutalitou vůči vlastnímu obyvatelstvu hrály klíčovou roli.
Vliv zavedení sankcí na přímé zahraniční investice v Ruské federaci
Liubushkin, Egor
Liubushkin, E. Vliv zavedení sankcí na přímé zahraniční investice v Ruské federace. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2020. Bakalářská práce se zabývá vlivem ekonomických sankcí uvalených v roce 2014 na přiliv přímých zahraničních investicí do Ruska. Základním nástrojem pro naplnění cíle je analyzování vývoje PZI před a po roce 2014. Následně je vývoj přílivu PZI do Ruska srovnán se čtyřmi ekonomikami (Ázerbájdžán, Kazachstán, Kolumbie a Spojené arabské emiráty), které mají podobnou ekonomickou strukturu z důvodu zohlednění vlivu snížení cen ropy po roce 2014. Výsledky ukazují, že došlo k výraznému poklesu přílivu PZI ve druhé polovině roku 2014 a v roce 2015. Zároveň tento pokles přílivu PZI byl, ve srovnání s vybranými ekonomikami, mnohem větší, což naznačuje, že zavedení sankcí mělo klíčovou roli na pokles přílivu PZI.
Vliv zavedení sankcí na makroekonomickou stabilitu Íránu
Andrysík, Marek
Andrysík M. Vliv zavedení sankcí na makroekonomickou stabilitu Íránu. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita, 2020. Cílem bakalářské práce je zjistit, do jaké míry sankce, uvalené v roce 2006, ovlivnily makroekonomickou stabilitu íránského hospodářství. V první kapitole je představen přehled empirických a teoretických studií, které se zabývají dopady sankcí na makroekonomickou stabilitu. V druhé kapitole je zpracován chronologický přehled sankcí vůči Íránu, uvalených kvůli jeho jadernému programu mezi lety 2006 až 2016. V rámci kapitoly Metodika jsou vybrány 4 klíčové makroekonomické ukazatele: vývoj HDP, inflace, nezaměstnanost a měnový kurz, na kterých jsou analyzovány dopady sankcí. Pro komparaci ekonomického vývoje jsou rovněž vybrány 3 země (Alžírsko, Ázerbájdžán, Kazachstán), které mají podobnou hospodářskou strukturu. Následně je analyzován vývoj makroekonomických ukazatelů v Íránu před a po uvalení sankcí. V následující kapitole je proveden benchmark těchto ukazatelů s vybranými zeměmi. Výsledky porovnání naznačují, že sankce uvalené ze strany OSN, USA, EU a dalších států, měly negativní vliv především na měnový kurz, inflaci, vývoj HDP, nejméně byl ovlivněn ukazatel nezaměstnanosti.
Vliv zavedení sankcí na makroekonomickou stabilitu Ruska
Ďurišová, Kristína
Bakalářská práce se zabývá vlivem zavedení sankcí na makroekonomickou stabilitu Ruska. V první kapitole se nachází přehled empirických a teoretických studií, které se zabývají vlivem ekonomických sankcí na tuto stabilitu. V druhé kapitole je zpracovaný chronologický přehled zavedených sankcí. Následně jsou vybrané 4 makroekonomické ukazovatele: vývoj HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti a výměnný kurz. V dalších kapitolách je analyzovaný vývoj těchto ukazatelů před zavedením sankcí a po zavedení sankcí. Tento vývoj je následně porovnaný s vývojem stejných veličin v zemích, které mají podobnou ekonomickou strukturu jako Rusko. Výsledky tohoto porovnání naznačují, do jaké míry mělo zavedení sankcí ze strany Evropské Unie, USA a dalších států vliv na makroekonomickou stabilitu Ruska.
Vliv mezinárodních sankcí na vývoj jaderného programu KLDR a Íránu
Bejbl, Daniel ; Bříza, Vlastislav (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Bakalářská práce pojednává o účinnosti mezinárodních sankcí - ekonomických i jiných - které byly uvaleny vůči režimům v Íránu a KLDR jakožto prostředek k vytvoření nátlaku vůči těmto státům, aby zanechaly svých snah o vyvinutí vlastní jaderné zbraně. Zprvu se zabývá ukotvením institutu mezinárodních sankcí v mezinárodním právu a dále zkoumá zmíněné jednotlivé případy jejich použití. Dále je část práce věnována i Iránské jaderné dohodě, jakožto důležitému mezinárodnímu prostředku, který komplexně upravuje způsob kontroly íránského jaderného programu i povahu a podmínky zrušení uvalených sankcí. Závěrem je v práci posouzena i účinnost uvalených sankcí na základě posouzení obou případů, co do splnění cílů, kvůli kterým byly uvaleny a věnuje se i zkoumání důvodů proč byly v případě Íránu sankce účinné, kdežto v případě KLDR nikoliv.
Ekonomické sankce jako nástroj zahraniční politiky Spojených států amerických vůči Kubě v 60. letech
Kleiberová, Kamila ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá strukturou a účinností ekonomických sankcí na poli mezinárodní politiky. V první teoretické části se ukazuje, že velkým problémem, proč jsou sankce neúčinné je role třetí strany. To znamená, že sankcionovanému státu pomůže další stát, který vyrovná jejich ekonomické ztráty. Tato teorie je demonstrována na případové studii ekonomických sankcí uvalených na Kubu Spojenými státy po roce 1959. Roli třetí strany zde zastalo tehdejší SSSR, které pomohlo Kubě nepodlehnout nárokům Spojených států.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.